Bio CUKETOVÝ KEČUP se čtyřmi druhy rajčátek

2 komentáře

Recept na kečup pro ty, kterým se ZASE urodilo cuket. 🙂 Zátěžovou zkouškou u muže i dětí recept prošel, tak ho pouštím dál.

Tak samozřejmě, v kečupu hrají vždycky prim hlavně rajčata. I do tohoto cuketového kečupu jich přišel vagon. Ale pak se ještě tradičně přidávají jablka, která díky obsaženému pektinu kečup zahustí, jenomže ty naše mladé bio jabloňky nám letos vyprodukovaly jablíčka jenom tři. A to by nestačilo ani na dětskou porci kečupu, tak jsme si je radši snědli sólo.

O to víc ale máme cuket.

Foto: Sláma v botách

Hospodářství Slámy v botách hlásí rekordní nadúrodu cuket kropenatých z vlastní šlechtitelské stanice. Foto: Sláma v botách

Šest rostlin (hlavně jedna šampionka, od které už si suším semínka na příští rok) se stará o masivní sklizeň a my si ještě v půli července vyjeli na dovolenou. Od té doby se to s námi táhne. Přebytek. Rozdávání, vyměňování či přímo vnucování cuket všem, kdo neřeknou včas ne. Ale ten náskok už se dotáhnout nedá. A tak nezbejvá, než začít s přebytky něco dělat. Zavařovat.

V pondělí jsem dotáhla domů zavařovací hrnec, o kterém táta prohlásil, že už ho tohle léto nechce ani vidět, pevně rozhodnutá co nejvíc cuket zpracovat do pyré, omáček i do kečupu. Samozřejmě jsem ale v první řadě zavařila sama sobě, protože akce typu „vždyť se to jenom nakrájí, hodí do sklenic, do kastrolu a hotovo“ ve skutečném životě neexistují. V praxi rodiny s malými dětmi to vždy vypadá spíš tak, že děti chtějí zavařovat s vámi, ale ten hrnec je jenom jeden, stejně jako sterilní naběračka, trychtýř, vysoká stolička u linky a další propriety a konec konců i své nervy máte jenom v jednom provedení, takže domnělá frk frk akce se z půlhodiny protahuje na půl dne a zelenina končí i na stropě, na vašich kalhotkách a za lednicí. Ale dobrý, už je to naštěstí za vámi, respektive za mnou. Pět cuket skončilo v pyré, dvě v základu k rajské omáčce, další tři v kečupu a děti nakonec před televizí, abych to vůbec nějak dodělala. Ale zpátky ke kečupu…

Foto: Sláma v botách

Divoká rajčata jsou menšího vzrůstu, ale jinak je to s nima fajn. Nevyžadují zaštipování, jsou nenáročná na vodu i odplevelování. Neplesniví. Jenom sebrat jich dost na kečup je úkol. Foto: Sláma v botách

Kečup s cuketou místo s jablky je pochopitelně úplně jiný kečup. Je řidší a míň sladkokyselý, takže je třeba ho víc přichutit octem a cukrem a hlavně dodat pektin, který může být jablečný i z citrusů. Je to ale skvělá šance, jak se bezbolestně zbavit cuket navíc, které se jinak doma vrší stejně jako kila už přezrálých rajčat.

Foto Sláma v botách

Pektin může vypadat například takto. Foto výrobce

Děti vzaly zavařování i ochutnávání velmi zodpovědně, a tak jsme si hned večer dali čerstvou várku kečupu pěkně k pečené dýni. Lída mlaskala a vykřikovala něco jako „přidat, přidat“ (Vendu nekomentuju, ten jí všechno a furt), a tak ho stopro udělám za rok znovu („pomocníci“ budou zase o trochu starší :-)). A sem si odkládám recept, který se osvědčil.

Foto: Sláma v botách

Pečená zelenina a dýňové hranolky, které si děti namáčely do právě dodělaného kečupu. Recept na hranolky je i v mé knížce. (KOUPIT ZDE) Foto: Sláma v botách

Potřebujete na 1 várku (já vařila rovnou trojitou)

1 kg zralých rajčat (já použila mix 4 druhů rajčat: divokých rajčat červených a oranžových, cherry i klasických velkých tornád)
1 středně velkou cuketu
1 velkou cibuli
70 g tmavého cukru (lze míň i víc, my dali tohle množství)
70 ml jablečného octa
1 – 2 lžičky soli
5 bobkových listů
5 kuliček pepře
5 kuliček nového koření
další bylinky dle chuti: snítka tymiánu, rozmarýny, kopru, bazalky (to jsem dala já)
nebo špetka skořice a pár kousků hřebíčku  (to se dává většinou)
pektin – dávkování dle typu pektinu. Použila jsem pektin z citrusových plodů, 1 lžičku na 1 kg rajčatové směsi. Lze ale dát i více, náš kečup je nakonec spíš řidší.
Slunný den jako stvořený pro zavařování. Foto: Sláma v botách

Byl slunný den, jako stvořený pro zavařování. Foto: Sláma v botách

Postup

  1. Rajčata, cibuli a cukety omyjte. Rajské můžete nechat vcelku nebo rozpůlit, cukety nakrájejte na větší kusy, aby se pohodlně vešly do kastrolu, cibuli nakrájejte najemno. Podlijte pár lžícemi vody a nechte dusit pod pokličkou ve velkém kastrolu. Asi 15 min, občas nakoukněte dovnitř, jak zelenina pustila šťávu, jestli se nepřipaluje. Případně přidejte ždibec vody.
  2. Dušenou zeleninu dohladka rozmixujte tyčovým mixerem. Fakt důkladně.
  3. Přeceďte směs přes síto. Poté přidejte sůl, ocet a cukr. Koření a bylinky vložte do sáčku na sypaný čaj (ev. sterilní punčochy) a přidejte vařit ke směsi. Duste bez pokličky na malém plameni cca hodinu a samozřejmě dle potřeby míchejte.

    Bio kečup s cuketou. Foto: Sláma v botách

    Zbytky po rozmixování a propasírování přes sítko. Foto: Sláma v botách

  4. Přidejte pektin, ještě pár minut vařte a pravidelně míchejte. Podobně jako u marmelád můžete trošku kečupu odebrat na talířek a nechat vychladnout. Konzistence napoví, zda pokračovat v dalším vaření, ev. přidat více pektinu nebo už to nechat být.
Bio kečup s cuketou. Foto: Sláma v botách

Už se to vaří, už mi to bublá. Foto: Sláma v botách

  1. Ochutnávejte (pokaždé čistou lžičkou) a případně dochuťte, přidejte víc octa, soli, cukru. Pozor ale na to, že chuť kečupu se ještě rozleží. Skladováním kečup zesládne a i slaná chuť se zvýrazní.
  2. Když jste s chutí i konzistencí spokojení, vyndejte sáček s kořením a bylinkami a přelijte kečup do sklenic. Pokud jste si jistí tím, že jste dodrželi všechny hygienické zásady při přípravě, tak už stačí sterilní sklenice jen pevně zavíčkovat a otočit na 24 hodin dnem vzhůru. Kdo vaří jako já kečup s dětmi, takže na nějakou sterilitu sázet nelze, vrazí kečup ještě do zavařovacího hrnce – na 85 stupňů a 30 minut. Pro sichr.
  3. Pak vyndat, dnem vzhůru a nechat odležet, chuťově se propojit.

 

Bio kečup s cuketou. Foto: Sláma v botách

A jedna z výsledných lahviček, zabalená do slavnostního hávu pro exhibici na blogu. Foto: Sláma v botách

Bio kečup s cuketou. Foto: Sláma v botách

Ať vám to v kuchyni bublá a ve spíži přibývá. 

Ale hlavně ať vám rostou! ©

Dýňové hranolky a pečená divoká rajčátka

KDYŽ BLONDÝNA ZAČNE BIOFARMAŘIT. Vychází román Sláma v botách o hledání štěstí mezi řádkami mrkve!

Pesto nebo dresink z bazalky citronové i klasické bazalky. Svěží a návykové!

Napište komentář

Miluju tu vůni, chuť, svěží barvu, prostě všechno! Citronovou bazalku pěstuju už třetím rokem, a protože pomalu začíná kvést, byl nejvyšší čas začít z ní něco vyrábět. Proč ne třeba pesto? Přišla do něj i klasická bazalka, to pro případ, že zrovna tu citronovou nemáte.

Foto: Sláma v botách

Nic víc nebudete potřebovat. A postup zabere max pět minut. Foto: Sláma v botách

Nejznámější pesta jsou dvě italské klasiky, bazalkové pesto alla genovese a rajčatové pesto alla siciliana. Kdo ale jednou přijde drceným bylinkám v oleji na chuť, ten prostě musí dřív či později začít experimentovat i s dalšími. A jelikož na zahradě je právě bylinková sezona, mám tady nejnovější recept, včera otestovaný.

Foto: Sláma v botách

Profesionální blogerka nejdřív fotí, až pak žere. Ale já holt nejsem profesionální blogerka. 🙂 Foto: Sláma v botách

Nejen omáčka, ale i dresink k masu a zelenině

Pesto neboli studená omáčka/pomazánka z bylinek má v kuchyni široké uplatnění. Já si pesto většinou mažu na svůj kváskový chleba, protože těstoviny, pro které bylo původně vymyšleno, moc často nevaříme. Taky mě baví používat pesto místo dresinku ke grilovanému masu a zelenině, nebo ke steakům, do hamburgerů… Tak jsem to udělala zrovna dneska.

Foto: Sláma v botách

Dnešní večeře. Bio hovězí burgery s grilovanou cuketou a bazalkovým pestem. Zajímal by někoho recept? Foto: Sláma v botách

Potřebujete

miska citronové bazalky, nebo použijte klasickou a přijdete lžičku citronové šťávy

hrst loupaných konopných semínek

1 – 1,5 dl olivového oleje

2 stroužky utřeného česneku

1 – 2 lžičky himalájské soli, nebojte se klidně té černé (chutná trochu po síře nebo vařených vejcích, pestu to dodá další chuťový rozměr)

případně: další bylinky, třeba naťová cibulka, lichořeřišnice, řeřicha

 

Postup:

  1. Bazalku omyjte. Máte-li vlastní z čisté zahrádky, mýt nemusíte. Nacpěte do mixéru.
  2. Přisypte sůl, konopná semínka a přidejte česnek, případně další bylinky.
  3. Zalijte olivovým olejem.
  4. Mixujte. Důkladně.
  5. A to je všechno. Vážně. Takhle jednoduché to je. 🙂

Pesto skladujte v uzavíratelné nádobě v lednici, povrch zalijte trochou oliváče navíc, aby byl obsah ponořený a pesto se nekazilo. Z nádobky odebírejte vždy čistou lžičkou a s konzumací neotálejte. Chcete-li si pesto schovat na delší čas, osvědčilo se mi zamrazit si ho v tvořítkách na led nebo malých skleničkách.

A ještě fotostory, ať vás na tu dobrotu nalákám. 🙂

Foto: Sláma v botách

Vlevo klasická bazalka, vpravo citronová. Je světlejší a listy se nelesknou, zato úžasně citronově voní. Foto: Sláma v botách

 

Foto: Sláma v botách

Škoda, že tu vůni nelze přenést k vám. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Bazalku nacpeme do mixéru, přidáme utřený česnek. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

A himálajskou sůl, klidně černou kala namak. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Přidat můžete ještě další bylinky, třeba naťovou cibulku. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Zalít panenským olejem a celé to rozmixovat. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

A pak už konzumace. Já okamžitě na čerstvě dopečeném chlebu. Foto: Sláma v botách

 

Dětem jsem večer udělala mega burgery. 🙂 Odspodu: můj chléb s pestem, grilovaná cuketa, bio hovězí burger, ovčí sýr, cuketa, pesto a cibulové kroužky. Pokusný objekt měl co dělat to sníst. Mladší bratr jí od toho naštěstí významně odpomohl. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

A verze pro mě, bez chleba, sýru a cibulových kroužků, trošku dietka, no. 🙂 Foto: Sláma v botách

Ať vám chutná, ať mně rostou! 🙂 ©

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Očistné jarní pesto z kopřiv, bršlice kozí nohy a semínek

Pesto z naklíčené pražené slunečnice se sušenými rajčaty

Nebo oblíbený recept na POLNÍČKOVÉ PESTO, který najdete v mojí KNÍŽCE SLÁMA V BOTÁCH:

KDYŽ BLONDÝNA ZAČNE BIOFARMAŘIT. Vychází román Sláma v botách o hledání štěstí mezi řádkami mrkve!

 

 

Dýňové hranolky a pečená divoká rajčátka

13 komentáře

Tak tu máme nový hit začínající dýňové sezony. Dýňové hranolky jsem dělala napoprvé jen z půlky hokkaida, ale chyba, mělo jich být víc. Málem na mě nezbyly!

Foto: Sláma v botách

Asi nic, co člověk strčí do trouby péct, nemůže dopadnout blbě. Ale dýni a rajčatům pečení obzvlášť prospívá. Foto: Sláma v botách

Oloupané hokkaido nakrájené na centimetrová kola, z nichž jsem pak ručním „vlnkovačem“ (Tescoma – vypadá takto) vytvořila hranolky. Ale aby to nebyly jen tupé hranči, byť teda domácí a z dýně, chtělo to ještě chuťovou vychytávku.

Tou se stala permakulturní divoká rajčátka v pidi velikosti, která jsme letos vypěstovali ze semínek od Marka Kvapila. Ta jejich extra pidi velikost, v podstatě nejsou větší než nehet!, nás zprvu překvapila, kečup bych z nich dělat nechtěla. Ale pečená vcelku jsou tahle rajčátka nepřekonatelná.

Foto: Sláma v botách

Fotka bohužel nevystihuje ultramini velikost plodů. Oč jsou menší, o to jsou ale sladší a chutnější. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Divoká rajčátka pěstujeme na zahradě u táty. Pnou se mu po kari síti, kterou běžně používají stavaři jako výztuhu do betonu. Docela slušná jedlá dekorace. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Rajčátka nekrájejte a pečte je i se stopkou. Těšit se můžete po upečení na velmi lahodné „kečupové“ jednohubky.

Foto: Sláma v botách

Před 170 stupni a cca 20 minutami v troubě… Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

… a výsledek po žehu. Na poslední minutu jsem do trouby přidala ještě petrželku. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Tahle věcička za to může. Koupila jsem vlnkový kráječ původně céři, kterou vaření baví, ale s nožem je ještě trochu nebezpečná. Tím u nás začalo vlnkové období. Foto: Sláma v botách

Jo, a ten vlnkovač, to je mimochodem taky super blbina do kuchyně, hlavně pro děti. Můžete ho totiž dát do ruky i celkem malému dítěti, které s ním bezpečně zvládne spoustu dospělácké práce. Lída s ním s oblibou krájí okurky, cukety, brambory…. no prostě teď furt dělá vlny. 🙂

****

A co ještě přišlo na plech?

Dýni s rajčátky jsme jen osolili a trošku opepřili. Pokapali rozehřátým ghee a na závěr pečení ještě přidali trošku nasekané petrželkyAle další varianty se přímo nabízejí, třeba:

  • pokapat kvalitním octem
  • přidat provensálské bylinky
  • posypat lahůdkovým droždím
  • zapéct se sýrem
  • přidat na kolečka cibuli, česnek, papriku
  • …. nebo cuketu, brambory… Cuketa bude hotová dřív než dýně, brambory později – tomu přizpůsobit šířku hranolek.

Půlka středně velkého hokkaida vystačila na jeden plech hranolek. Příště dělám z celé dýně. A představit si to samozřejmě umím i z máslovky, která se rychleji loupe. Tím by se doba přípravy tohoto receptu významně zkrátila. 🙂

Tak co vy na to? Zkusíte taky dýňové vlny? Jen upozorním, že do dětí i muže jídlo zahučelo tak rychle, že na mě po všem tom krájení a loupání málem ani nezbylo! Hrozná představa. 🙂

Foto: Sláma v botách

Muž si to dal s jehněčím karbanátkem, já s brokolicovou polévkou. 🙂 Foto: Sláma v botách

Dobrou chuť a ať mi rostou! ©

KAPUSTOVÉ PLACKY, ať máme mastné pracky. Pro ty, co nevědí, jak do dětí (nebo sebe) vpravit celou hlávku kapusty a další ty zdravé věci :)

2 komentáře

Jsou dny, kdy se daří. Jako dneska. Během dvou hodin, kdy u nás nonstop jela trouba, jsem napekla čtyři bochníky chleba,borůvkovou buchtu na plech a navařila kastrol kapustové polévky. Ale hlavně, a to byl nakonec největší hit, ještě vymyslela a zrealizovala bramborovo-kapustové placky s pečenými batáty na bylinkách. Celé to vonělo po česneku, petrželce a provensálských bylinkách. Já furt řikám, jak do něčeho přijdou brambory (a červená čočka), nemůže to být špatný. 😉 Taky že nebylo!

Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Přichystejte si

kapusta, celá hlávka

8 větších brambor, pokrájených na kostky

ovesné vločky – dvě vrchovaté hrsti

červená čočka – zrovna takové množství

2 mrkve – kostičky (nemusí nutně být – spíš pro zpestření, barvu)

1 mladá řepa – kostičky  (taky tak, nemusí nutně být)

2 cibule – kostičky

4 stroužky česneku – rozetřený

petrželová nať – nasekaná

provensálské i další bylinky: saturejka, tymián, oregano, bazalka, jarní cibulka…

sůl a pepř, jak kdo rád

 

Foto: Sláma v botách

Těsto placek je od řepy narůžovělé, ale upečené placky už takové nebudou. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Nezapomeňte je pomašlovat shora změklým sádlem, ať chytnou barvu… Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

… to se pak ty sliny sbíhaj úplně samy. Foto: Sláma v botách

 

A takto jsem je dělala

1. Do kastrolu s osolenou vodou dejte vařit nakrájené brambory, kapustu, mrkev a řepu. 5 minut vařte, pak přisypte vločky a červenou čočku. Vařte ještě cca 5-8 minut.

2. Zatímco se vaří… v kastrolku osmažíme na sádle (či jiném kvalitním tuku) cibulku na kostičky. Když už zlátne, přidáme rozetřený česnek a posekané bylinky, ještě krátce smažíme.

3. Když brambory i čočka změkly, vypneme pod kastrolem plamen. Přebytečnou vodu slijeme přes síto – NEVYLÉVÁME. Je to kvalitní vývar. Část obsahu můžete do vývaru zase vrátit, v tu chvíli se z vývaru stává regulérní polévka, které bude k úplnosti slušet ještě lžíce sádla (oliváče…).

4. Zcezený obsah z vývaru (tj. kapusty,mrkve, vločky, čočku…) rozmixujeme, dle potřeby dosolíme a přimícháme do směsi osmaženou cibulku s česnekem a bylinkami. Přidáme i nasekanou petrželku.

5. Troubu nažhavíme na 190 stupňů. Na plech s pečicím papírem nabíráme lžící kapustové těsto. Netřeba tvarovat placky, však ony se do toho tvaru samy roztečou. Necháváme dostatek místa mezi placičkami.

6. No, a to je celá ta paráda. Vlastně ještě NE! Aby placky chutně zezlátly, shora je ještě pomašlujeme změklým sádlem. Prvních 10 minut pečeme na 190, pak stahujeme troubu na 150 – 170 stupňů a dopékáme dozlatova.

Po vytažení z trouby necháme vydýchat, chladnutím ztuhnou.

Batáty jsou cca na 1 cm široké plátky, takže upečené jsou stejně rychle jako placky. Mateřská, dvě děti, to vás naučí šetřit si práci a čas. Foto: Sláma v botách

A žereme. 🙂 Nejlepší jsou ještě teplé, ale nikoliv už horké. To je pak jejich chuť nejzajímavější.

TIP: Na část plechu můžete přidat na plátky pokrájené oloupané batáty, potřené sádlem, osolené a s bylinkami. Sluší jim i kapka jablečného octa. Anebo si místo batátů upečte nové brambůrky ve slupce. Na to se chystáme zítra, hnedle jak nějaké nakopeme.

Dobré pochutnání přeje přežraná, přecpaná

Sláma v botách 

Ať mi rostou!©

 

 

Čokoládové košíčky s jahodami, zmzlinou a dalším letním ovocem

Napište komentář

Jsou přesně takové, jak vypadají. Svěží, čokoládové, lahodné. A pracné. Ale jestli máte doma levnou pracovní sílu v podobě dětí, jděte do nich. Malování štětcem a rozehřátou čokoládou je totiž zážitek, který se u vás postará o pořádné pozdvižení. A ten výsledek pak taky. 

Minutové video s návodem na čokoládové košíčky na mě jednou vyskočilo na Facebooku.  Když jsem se do nich pak sama pustila, tak jednoduché už to teda nebylo. Rozhodně ne na minutu. Ale o zábavné odpoledne bylo postaráno a výsledek…. byl k sežrání.

Sezona letního ovoce a oslav začíná. A tohle je přesně ten recept, který vám vynese věhlas a slávu.

VIDEO S NÁVODEM, PODLE KTERÉHO JSEM PRACOVALA

How to Make a Chocolate Cup

It's not too late to make these for tonight! What will you fill yours with?http://www.cupcakeproject.com/2013/04/how-to-make-a-chocolate-cup-its-shockingly-simple.html(I'll be producing two original videos each month on my featured channel on Darby Smart, the fabulous iPhone How To Video app. Be sure to follow me there! This is my first one!)

Zveřejnil(a) Cupcake Project dne 14. únor 2017

 

POTŘEBUJETE

silikonové formičky

čistý širší štětec (seberte dětem z výtvarky) 

čokoládu tmavou a světlou, od obou MINIMÁLNĚ jedno 200 g balení. Čím víc čokolády máte, tím lépe to jde.

letní ovoce, případně rozdrobené sušenky, datle, zmrzlinu….

 

JAK VYROBIT ČOKOLÁDOVÉ KOŠÍČKY – MOJE POZNÁMKY K AKCI
  1. Tmavou čokoládu rozehřejte ve vodní lázni. Štětec do ještě teplé čokolády namáčejte a nanášejte v DŮKLADNÉ vrstvě na vnitřek formiček. Pokud máte čokolády hodně, použijte jen polovinu, zbytek si ještě nechte. Formičky poté dejte na pár minut do mrazáku.
  2. Když čokoláda utuhla, rozehřejte si bílou čokoládu a opět nanášejte na formičky. Vyplňte místa, kde jste předtím vynechala, nebo malujte bílou a tmavou čokoládou přes sebe, začnou se spojovat a vytvářet efekt mramoru. Opět nešetřete, nanášejte v pořádné vrstvě! Máte-li čokolády vagon, ještě si trochu nechte. Dejte opět na chvíli zamrazit.
  3.  Pokud vám čokoláda zbyla, naneste ještě třetí nebo i čtvrtou vrstvu. To vám rozhodně doporučuju! Protože čím silnější vrstva čokolády, tím lépe. Košíčky se nebudou při vylupování lámat. To bohužel vím z vlastní nemilé zkušenosti. Třetinu košíčků jsem rozlámala já, třetinu dcera (té jsem je pak radši vzala, nebo by zlikvidovala i zbytek), byla prostě piplačka košíčky z formiček vyndat. PROTO ČÍM VÍC VRSTEV A ČOKOLÁDY, TÍM VÍC ADIDAS, jasný? 😉
Foto: Sláma v botách

Čím silnější vrstva čokolády, tím větší šance, že košíček vyndáte z formy bez poškození. Foto: Sláma v botách

 

Foto: Sláma v botách

A tady je krásně vidět, jak se to  daří, když čokoládu rozprostřete po košíčku opravdu důkladně a nešetříte na ní. (Jak se to nedařilo, jsem radši nefotila.) Foto: Sláma v botách

 

Foto: Sláma v botách

Cca třetina košíčků se povedla. Plnit se ale daly i ty trochu rozlámané. Ty jodně rozlámané jsem rozlámala ještě víc a zapichovala do ovocné náplně košíčků při ozdobení. Ani gram čokolády nazmar. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Piplačka, ale na letní oslavu narozenin ideální. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Košíčky skladujte v lednici, mají tendenci se rozpouštět. Před servírováním je ale vyndejte o chvíli dřív, spojí se s náplní a budou se přímo rozplývat na jazyku.Foto: Sláma v botách

 

A CO DO NICH?

Zmrzlina a ovoce, co jiného. Ovoce může být čerstvé nebo povařené s cukrem. Já na dno košíčků dávala rozdrobené ovesné sušenky, přelila je ovocem, doplnila zmrzlinu a kousky čokolády z nepovedených košíčků.

Asi půlka hostů si myslela, že ty krásné formičky jsou jen na ozdobu. Cha! Přála bych vám vidět jejich výraz, když zjistili, že i obal je k jídlu! A že jsme ho navíc vyráběly s Lídou doma.

Minimálně pro tenhle aha-moment to za to stojí!

Šťavnatou letní sezonu a čokoládové mlsání přeji!

Veronika, Sláma v botách©

Foto: Sláma v botách

Má to jenom jeden háček. Po té fušce vám je bude líto sníst. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Dělala jsem je, když ještě nebyly jahody, s mraženým ovocem. Jaké by asi byly teď, v plné sezoně? Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

 

Očistné jarní pesto z kopřiv, bršlice kozí nohy a semínek

2 komentáře

Jak do sebe bezbolestně dostat kýbl kopřiv? Tohle je náhodou moc dobré řešení! 🙂

Nemám čas ťukat recept, tak věřím, že pochopíte i jednoduchý fotonávod. Pesto připravuji na ochutnávku pro Den Země. A co jiného použít než plané bylinky, které nám teď na jaře servíruje příroda zadarmo všude kolem nás.

ALE POZOR: kopřiva je mocná pročišťovatelka krve a celého těla, přistupujte k ní proto jako k léku. NA KONCI ČLÁNKU NAJDETE PRAVIDLA, JAK S KOPŘIVOU A BRŠLICÍ NAKLÁDAT, ABYSTE SI POCHUTNALI, ALE NEUBLÍŽILI SI.

*********************************

RECEPT

1. Dýňová semínka na sucho opražte se solí. Po chvíli přidejte i konopná a krátce restujte.

Pesto z bršlicše kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Pesto z bršlice kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

2. Omyjte si byliny.

Pesto z bršlicše kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Pesto z bršlice kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

3. Bršlici poznáte podle „kozího kopýtka“.

Pesto z bršlicše kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Pesto z bršlice kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

A ještě bršlice.

Pesto z bršlicše kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Pesto z bršlice kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Kopřivy snad netřeba představovat.

Pesto z bršlicše kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Pesto z bršlice kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Takže omyjeme…

Pesto z bršlicše kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Pesto z bršlice kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Okapeme…

Pesto z bršlicše kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Pesto z bršlice kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

A nakrájíme.

Pesto z bršlicše kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Pesto z bršlice kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Osolená semínka a byliny dáme do mixéru, přilijeme dle chuti olej (panenský… jak libo olivový, slunečnicový, řepkový, lze přidat i dýňový či lněný, ale v menším množství – mají výraznou chuť).

Pesto z bršlicše kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Pesto z bršlice kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Pesto z bršlicše kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Pesto z bršlice kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Důležitý bod: ochutnávání! Můžeme ještě dosolit, dodat víc oleje…

Pesto z bršlicše kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Pesto z bršlice kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Finíto tuto!

Pesto z bršlicše kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Pesto z bršlice kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Nazdobíme, nafotíme, napapáme.

Pesto z bršlicše kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Pesto z bršlice kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Pesto z bršlicše kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

Pesto z bršlice kozí nohy a kopřiv. Foto: Sláma v botách

 

Pro užívání kopřiv coby jarního přírodního pročišťovacího prostředku platí tato pravidla:

1. Užívá se krátkodobě, cca 14 dní na jaře. V podobě čajů, pesta, špenátu, součást smoothie, odšťavněných šťáv atd.

2. Sbírají se jen vrchní listy z mladých kopřiv, na čistých místech a nikoliv z míst, kde kopřiv roste příliš mnoho najednou (v takové půdě je až moc dusíku, což není vhodné).

3. Kdo trpí na ledviny, měl by se mít před kopřivou na pozoru. Údajně je v tomto případě lepší užívat místo kopřiv mladé lístky břízy.

4. U dětí také opatrně, na rozdíl od nás se ještě tak intenzivně čistit nemusejí. Sledujte reakce, ať nemají kopřivku. 🙂 To ostatně platí i pro vás. 🙂

 

I u bršlice mějte na paměti, že méně je někdy více a že na novou potravinu si musí tělo zvykat. Nezpůsobte mu hned šok tím, že sníte mísu pesta z kopřiv a bršlice na posezení.

I když chápu, že na to nejspíš po ochutnání receptu budete mít chuť.

NA ZDRAVÍ!

Ať mi rostou!©

 

Pesto z naklíčené pražené slunečnice se sušenými rajčaty

7 komentáře
Tenhle recept je hnedle hotový, jenom nesmíte počítat ty čtyři dny strávené klíčením slunečnice. 🙂 No jo, ale na dobré věci se vyplatí si počkat! 
Foto: Sláma v botách

Ano, chléb je okousaný. To dlouhé focení se nedalo vydržet. Foto: Sláma v botách

 

Zakládám v našem městě Semínkovnu (více o semínkovnách ZDE) a rozhodla jsem se, že pro slavnostní zahájení připravím občerstvení s tématikou semínek. Klíčení se nabízelo. Protože jsem ale pozvala i pár vážených představitelů našeho města (a taky tchána s Ópou), musím se připravit i na variantu, že ne všichni hosté budou mít náladu „chroupat nějaké zelené zrní“.

Proto jsem si vzpomněla na pražená slunečnicová semínka. V rámci žánru semena a dobroty z nich je považuji za chuťový mainstream. Restovat KLÍČENOU slunečnici jsem sice ještě nikdy nezkoušela, ale něco mi říkalo, že to bude dobré. JE!

Po troše experimentování, ladění chuti a ochutnávání tu máme…

Pesto z pražené naklíčené slunečnice se sušenými rajčaty, bylinkami a žervé

Varianta veganská: žervé vyměňte za tofu a přidejte o kapku víc oleje

Je to neskutečně jarní, plné vitamínů a života. A pokud byste tam toho života snad chtěli mít ještě o vitamín víc, tak slunečnici nepražte. I tuhle variantu jsem zkusila… a mlaskla jsem si.

Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

*****************

Připravte si:

  • 150 g slunečnicových semínek vyloupaných
  • 50 – 100 g sušených rajčat, nakládaných v oleji (ideálně naložených i s česnekem, rozmarýnem či jinak dochucených)
  • žervé (kozí, kravské, jak kdo rád)
  • bylinky lichořeřišnice a řeřicha (vřele doporučuji celoročně pěstovat na okně v květináči: viz TOHLE MOJE VIDEO) – mají ředkvičkově pikantní říz, což se ke slunečnicovému pestu extra hodí. Nemáte-li, říz dodá i syrový česnek, jen zelená složka a následná dechová jemnost se z pesta ztratí.
  • pár lžic panenského slunečnicového oleje
  • sůl

Jdeme na to pesto:

1. Semínka nakličte. V nakličovací misce nebo jen obyčejně na talíři. Proplachujte semínka v sítku studenou vodou, aby byla stále mokrá, dvakrát denně je minimum, a pokaždé omyjte i nakličovací nádobu. Obojí důkladně. Poté v ní nechte mokrá semínka stát. Musí být stále vlhká, ale neplavat. Kdo nebude proplachovat, tomu semínka zplesniví, fakt bacha na to! Klíčení trvá zhruba 4 dny.

Foto: Sláma v botách

Klíčila jsem na obyč talíři. Ale neustále proplachujte semínka i talíř. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Po čtyřech dnech už vidíme cca centimetrové klíčky. Šlo by pokračovat i na větší dýlku „ocásků“, ale mně stačilo. Foto: Sláma v botách

2. Pražíme. Naklíčená semínka nasucho restujte se solí v kastrolku. Stále míchejte, čím budou sušší a opraženější, tím víc se chytají ke dnu kastrolu… tak nepřipálit. Jakmile se začne linout typická vůně pražené slunečnice, sundavejte z plotny.

Foto: Sláma v botách

Nemám ráda teflon, raději nerez. Foto: Sláma v botách

3. Mixování a ochucování. Semínka přendejte do mixéru, přidejte sušená rajčata i s troškou olejového nálevu (plave-li v něm i nakládaný česnek, taky s ním šup do pesta), žervé, bylinky a pár lžic kvalitního slunečničáku. A mixujeme.

Foto: Sláma v botách

Chyba, že jsem si loni žádná rajčata nenasušila. Letos to snad napravím, abych nebyla odkázaná na tahle, jinak fantastická rajčata z naší farmářské prodejny. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Nejprve mixuji bez bylinek a žervé. Jenže chuťově to není ono, takže… Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Na řadu přichází Kozí žervé z Farmy Létající koza. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Naše políčko: lichořeřišnice, cibulka, řeřicha, polníček, rozmarýn. Pořád to přibývá. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

A bylinky se stěhují z okna do jídla. Foto: Sláma v botách

 

 

4. Dochucujem, finále. Případně ještě dosolte, dopepřete, doobylinkujte, lžíci toho (olej) a lžíci onoho (žervé)… jak kdo rád ostré, mastné, pikantní. A máme to tu…

  • mažeme na pečivo
  • jíme s těstovinami

Skladujeme ne moc dlouho v lednici, ideálně svrchu zalité olejem pro delší trvanlivost.

Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

 

Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Na semínkové slavnosti budu pesto podávat se svým domácím jednozrnkovým chlebem (víc o něm ZDE a ZDE). Jak chutnalo širším masám, nafotím a poreferuji.

I vám dobrou chuť. 

A… mně, víte co…

Ať mi rostou!©

Cena chleba: kolik (mě) stojí domácí BIO chleba z jednozrnky

8 komentáře
„Paní, co tam máte, slona?!“ hudruje kurýr, který dnes patrně vyfasoval ten nejtěžší „balíček“ ve městě a vleče se s ním sto metrů přes celou ulici až k našemu domu. Tam čekám na prahu já, mamina s miminem v náručí, a snažím se vzbuzovat soucit.

Kurýr pochopí. Šance, že bych si sama dotáhla tu bednu z jeho dodávky do svýho baráku a on tak mohl hned vyfičet na další adresu, tu prostě není.

„Jste zlatej, milionovej,“ zasypávám alespoň poslíčka díky. Má tak hubené nohy, že se bojím, že ho zásilka překlopí. Flákne s ní hned za dveře a já přemýšlím, jestli mu mám, nebo nemám říkat, co v tom „zatracenym balíku““ je.

Upřímně, já jsem tu bednu čekala ještě mnohem větší.

Cože jsem si to totiž zase objednala? 
Foto: Sláma v botách

Hledá se bezpečné uložiště pro tento poklad, značka: suché a bez myší. Foto: Sláma v botách

Po zkušenosti z loňska jsem letos nehodlala nechat nic náhodě, a tak jsem si koncem roku gůglila, který e-shop nabízí nejvýhodněji obilí, a poslala veleobjednávku. Poklad konečně přišel. Přesně 39 kilogramů zrní, převážně pšenice jednozrnka, ale i nějaké jáhly a žito. Dle mých propočtů by to mělo stačit na pečení chleba třikrát týdně až do příští sklizně.
Foto: Sláma v botách

Jednozrnka se nedá sehnat v podobě mouky, pouze celá zrna, nutností je tedy mlýnek. Některé farmářské prodejny ho mají k dispozici, můžete si namlít tam. Čerstvá mouka je hodnotnější, zdravější a údajně má i lepší pekařské vlastnosti. Mně se z ní  péct daří. Foto: Sláma v botách

Pamatujete si moje loňské předsevzetí? Do roku 2016 jsem vstupovala s tím, že chci zase začít péct kváskový chléb. Kdysi jsem vystupovala v dokumentu na tohle téma (článek Tajemství chleba) a přišlo mi celkem blbé, že než se film dostal na veřejnost, já mezitím chleba přestala péct. Loni jsem do toho teda znova šla. Jenže! Jenže!! Už od jara jsem byla při pečení odkázaná na jednozrnku z Německa, protože českým farmářům prostě došly zásoby. A to se mi teda protočily panenky a prohnula peněženka. Na kolik peněz pak vycházel jeden upečený bochník, jsem si radši ani nepočítala, abych neděsila sebe, natož pak manžela.

Foto z filmu TAJEMSTVÍ CHLEBA aneb Jde to i bez chemie

Foto z filmu TAJEMSTVÍ CHLEBA aneb Jde to i bez chemie, k vidění ZDE.

 

Tahle chyba už se nesmí opakovat, opakovala jsem si celou dobu a udělala si na tenhle rok včas železné zásoby.

Letos tedy budu pro rodinu péct chleby z české jednozrnky od Pro-Bio. Přeju si, abych s ní byla stejně spokojená jako s tou od německých sousedů (zrní bylo kvalitní, nekazilo se). Prozatím jsem spokojená s cenou. Ta je o dost přijatelnější + odpadla drahá doprava ze zahraničí a platební bankovní poplatky.

Na kolik teda takový jeden český jednozrnkový bochník vyjde?

Propočet bude pouze orientační, ale snad se v něm zásadně neseknu.

Z jednoho kila jednozrnky napeču 3 bochníky. Plus 110 g žita do každého bochníku – kvásek totiž zadělávám žitný. Mák na zdobení chleba jsem vypěstovala svůj, no a náklady na sůl a kmín snad ani počítat nelze – půl haléře? Co nedokážu odhadnout, je energie na rozpálení trouby. Peču na 230 stupňů cca 10 minut, poté stahuji na 200 stupňů asi tak 20 – 30 minut. Je-li tu někdo, kdo by to dokázal spočítat pro elektrickou troubu, dejte mi prosím vědět.

Takže:
jednozrnka: gastro balení 180 Kč / 3 kg   – děleno třema, děleno třema: 20 Kč / bochník
žito: gastro balení 90 Kč / 3 kg – děleno třema, děleno devíti: cca 4 Kč / bochník
elektrická energie: ??
časová investice: zadělání kvásku cca 2 minuty; mletí mouky, hnětení těsta a plnění formy 8 – 10 minut (Klasická žena u toho samozřejmě ještě zvládne telefonovat, krmit mimino příkrmem, druhému dítěti odpovídat na proudy otázek a rozmýšlet, do čeho se pustí, až dá těsto kynout na topení…)
koeficient radosti: deset z deseti 🙂
SUMA SUMÁRUM: DO 30 Kč se s jedním bochník vlezu!
Foto: Sláma v botách

Peču třikrát týdně, rychle mizí… Foto: Sláma v botách

Je to za domácí chleba málo, nebo moc? Bavíme se o domácím chlebu z těch u nás nejšpičkovějších BIO surovin. O chlebu, za který byste v obchodu typu Country Life nebo Sklizeno dali stovku, ani nevíte jak…

Náš týdenní výdaj za pečivo je tedy pro celou rodinu 90 korun a líbí se mi na tom ještě skutečnost, že nemusím věčně běhat do obchodu. Ono nakupování s dětma stejně není med a čelit škemrání o kindrvajíčka teprve nepotěší.

Odhaduji, že loni jsem napekla nějakých 100 – 150 chlebů. S pečením jsem začala až v únoru a kolem porodu jsem měla výrobní výpadek. Letos by to tedy mělo být ještě víc bochníků. Pečení chleba je pro mě rutina a současně veliký relax. Nic už nevážím, neodměřuji, jak říká můj chlap, „mám to v paži“, pečení ve formě na moskevský chlebík se ukazuje být blbuvzdorné a vyžaduje jediné – funkční kvásek. Pak se snad ani nedá nic zkazit. Na což ostatně po 100 – 150 bochnících přijdete taky. 🙂 Jen bacha na to, že vůně, která se při pečení line domovem, je návyková.
Namazat si máslo na ještě teplou patku…mmmmm… nevím, kolik chlebů bych musela ještě upéct, aby se mi tahle chuť přejedla.
Zatím se s mužem a Liduškou o ty teplé patičky pereme. A nejhorší je, že už nám dorůstá další chlebožrout!
Foto z filmu TAJEMSTVÍ CHLEBA aneb Jde to i bez chemie

Lidka, 11 měsíců. Foto z filmu TAJEMSTVÍ CHLEBA aneb Jde to i bez chemie

Foto: Sláma v botách

A o čtyři roky později její bratr. Foto: Sláma v botách

Do letošního roku vstupuji opět s pár předsevzetími. Za prvé se chci naučit šít a mým prvním projektem budou lněné pytle na obilí, luštěniny a další jídlo. Chci totiž konečně nakupovat „bez obalu“ (bezobalu.org) – mimo jiné protože mě nebaví běhat furt tu dálku ke tříděným popelnicím.
Foto: Sláma v botách

Přírodní len, vyšší gramáž, snad se osvědčí. Foto: Sláma v botách

Druhé předsevzetí je záležitost čistě pracovní. Když se (mi) bude všechno dařit, už brzy na tomhle webu najdete různá videa z mojí kuchyně: třeba o pečení chleba, polopaticky, jednoduše, já a Lída v akci.

Aby bylo jednou pro vždy jasno, že kváskový chleba není věda, ale otázka pár minut a zvládá to i děcko (čtyřleté).  Takže zájemci o kvásek, hlaste se…

Foto: Sláma v botách

Tahle plechová forma na chleba už něco pamatuje. Je stále v nasazení. Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

… hladových krků přibývá… Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

Zuby nemá, ale s chlebem už si poradí. Co nespolkne, to rozdrobí, říkejme tomu biomodelína. 🙂 Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

… a biomodel. Foto: Sláma v botách

 

Ať mi rostou! ©

Loučení s babičkou (nad záhonem polníčku)

Napište komentář

Letos nemám s D. žádné velké farmářské plány. Moje hospodaření se přesouvá na nový pozemek ve V. a částečně i k rodičům na zahradu v K. (důvod téhle akce vám prozradím příště). To ale neznamená, že jsem to v D. úplně zabalila. Zahrada už žije svým životem, některé plodiny se samy rozsemeňují, daří se bylinkám. A tak se mi konečně plní můj sen, jezdím do D. sklízet, aniž bych tam musela makat. Tak přece po těch létech! 🙂

 

Foto: Sláma v botách

Moje záhony v D. zústanou od jara siroty. Foto: Sláma v botách

„Jak to, že jsi přijela bez malý?“ vítá mě ve čtvrtek u vrat d.-cká babička a pouští mě na pozemek. „Je ve školce,“ odpovídám. Tuhle výmluvu mi manželova babička sice nerada, ale uznává: děti potřebují kolektiv. I prdlajs, matka si potřebuje odpočinout, pomyslím si já, ale samozřejmě kolektiv, hlavně ten kolektiv.

„Přijela jsem si jenom pro salát a zase frčím. Než ji naložím ve školce, chci to vzít ještě přes les,“ volám na babičku a mizím dozadu na záhony. Ale babička kvapí za mnou, protože… slyšela dobře salát?

„Prosimtě jakej salát tady můžeš mít v únoru? Nebo ty máš skleník?“

Ne, žádný skleník jsem na pozemku tajně nevztyčila. A možná že slovo „salát“ je opravdu trošku vzletné. Oficiálně je polníček spíš polní plevel, ovšem stal se v posledních letech v gastronomii tak nóbl, že jste ho už určitě taky viděli draze prodávat v supermarketech. A přes zimu je vděčnou ozdobou talířů v lepších restauracích. To by naše prabáby žasly…

Však žasne i d.-cká babička. „To myslíš tyhle lupeny? K čemu je to dobrý?“

„Právě že jako salát. Nebo z něj dělám pesto, pomazánku, prostě máme i v zimě co chroupat,“ snažím se raději moc nepoučovat. V manželově rodině stejně nemá smysl cokoliv vysvětlovat. Pro mě ale rozhodně smysl mělo si do D. pro to lupení zajet.

Polníčková únorová úroda. Foto: Sláma v botách

Polníčková únorová úroda. Foto: Sláma v botách

Polníčkový záhon. Radím vám dobře, když taky budete polníček sít - radši s ním někam, kde nebude vadit, že se tak množí. Foto: Sláma v botách

Polníčkový záhon. Radím vám dobře, když budete polníček sít, radši s ním někam, kde nebude vadit, že se tak množí. Foto: Sláma v botách

O chvíli později už s potěšením zjišťuju, že letošní mírná zima přála nejen polníčku, ale i mým bylinkám. Přežilo oregano, meduňka, saturejka i tymián. Nevidím zatím žádný život pouze u pažitky a máty, snad to ale nevěstí nic špatného. Bylinky si otrhám, vyryju pár pórků a nějaké cibule, které jsem loni zapomněla v zemi a teď tu raší (ale ta zelená nať je taky dobrá a zdravá). Pak skočím do sklepa pro broskvové kompoty a pampeliškový med a z hoblin si vyhrabu uskladněné mrkve s petrželí. Na lískách je pořád ještě pár pěkných, ne zcela scvrklých jablek. Na moštování loňská jablečná úroda nebyla, ale přes zimu s jablky přece jen asi vydržíme.

I loňský mák už si žije vlastním životem. Foto: Sláma v botách

I loňský mák už si žije vlastním životem. Foto: Sláma v botách

Tenhle trik mi poradili na Valašsku. Nať z naklíčených cibulí je na konci zimy/začátkem jara vítanou zeleninou. Foto: Mikumi

Tenhle trik mi poradili na Valašsku. Nať z naklíčených cibulí je na konci zimy/začátkem jara cennou čerstvou zeleninou. Foto: Mikumi

Bylinková předzahrádka je v trochu zanedbaném stavu, ale něco s tím (někdy) udělám. Tohle je oregano. Foto: Sláma v botách

Bylinková předzahrádka je v trochu zanedbaném stavu, ale něco s tím (někdy) udělám. Tohle je oregano. Foto: Sláma v botách

A tohle meduňka. Foto: Sláma v botách

A tohle meduňka. Foto: Sláma v botách

A tymián. Foto: Sláma v botách

A tymián. Foto: Sláma v botách

 

„Příště přijeď s Lidkou!“ klade mi na srdce babička, když se s ní po hodině loučím zase u vrat.

Vím, že babičku mrzí, že už zahrada na jaře neožije naší společnou prací, Lídiným štěbetáním a opakovanými diskuzemi o jedení pampelišek, pěťouru nebo vaření polévek k snídani, místo abychom si radši vzali chleba se šunkou. Ale tak to je. Už nebude mít smysl k babičce do D. týden co týden jezdit, když máme konečně vlastní pozemek jenom kousek od bydliště. Lidčiny lopatičky a radvanec jsem přesunula do V. hned na podzim. V D. plánuju vysadit už jen brambory a pár bezúdržbových plodin a jezdit je kontrolovat nejvýš jednou do měsíce.

A tak se dívám s pochopením na babičku, kterak osaměle postává u vrat a signalizuje mi, že na silnici je volno, a je mi jí líto. „Slibuju, že příští týden dorazíme,“ volám na ni z okýnka. „Přijedeme si zase natrhat čersvý salát.“

„No právě, pro ten salát sem musíte, holky!“

Když s plným kufrem zásob uháním zpátky do města, jen mě tak napadne,  jestli babička taky někdy zkusí ty moje lupeny ochutnat…

Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

A moje vyhlášená polníčková pomazánka. Foto: Sláma v botách

Tak třeba k tomu je to lupení dobré (polníčkové pesto alias pomazánka). Foto: Sláma v botách

PS. RECEPT na polníčkové pesto najdete v článku, který o mně vyšel v časopise KONDICE v dubnu 2016 – k přečtení ZDE.

© Ať mi rostou!

 

 

Lehké pomazánky na party i na svačinu (+ sladké lívanečky úplně bez cukru)

2 komentáře

Celý víkend mažu jednohubky (protože mám svátek), a když už nemůžete ochutnat, aspoň se podělím o tipy, co jsem na ně dávala.  Všechno jsou to pomazánky a dipy, které byly hotové za pár minut, nadělaly parádu, v žaludku pořádek a chuťové buňky chrochtaly. Současně jsem si na pár týdnů vyřešila, co malé dávat na svačinu do školky. Lidka mazala se mnou, zobala, chutnalo… Takže kdo taky nefandíte UHO vlašáku (a česnekovou pomazánku už opravdu dělat nechcete), tady máte pár easy pomazánek, kterými jsem hostila své mlsné, figuru střežící gratulant(k)y.

Dětská práce není problémem pouze třetího věta, ale i jedné západní biodomácnnosti. Otrokyně naštěstí svůj úděl nese s chutí a ráda. Foto: Sláma v botách

Dětská práce není problémem pouze třetího světa, otrokyně naštěstí snáší svůj úděl s chutí. Foto: Sláma v botách

Začnu ale nejprve se 3 obecnými radami:

1. Použít do pomazánek se dají libovolné panenské oleje, pokaždé dostanete trochu jinou chuť. Jenom pozor na to, že lněný olej je hořký, dýňový barví pomazánku dotmava a olivový má taky svou chuť, která ne každému jede. Nejvíc neutrální je olej řepkový. Zkuste si sami, který zrovna vám nejvíc šmakuje, já obvykle oleje v pomazánce různě kombinuju. Docílí se tak větší chuťové i výživové pestrosti.

2. Když pomazánky víc rozředíte (jogurtem, olejem, mlékem…),vznikne vám dip k namáčení – třeba jako příloha k bramborům ve slupce. Nedo do dipu namáčejte okurky či mrkev nakrájené na hranolky. Docela na takovém snacku ujíždím.

3. Co se vždycky vyplatí mít na pomazánky doma: kvalitní olej, citron, jogurt – vše ostatní už záleží na typu pomazánky, ale bez těchto tří ingrediencí se málokdy obejdete.

Vlevo mrkvová, vpravo humu s dýňovou pastou nahoře domácí tatarká omáčka. Foto: Sláma v botách

Brambory na loupačku. Okurkové hranolky. Vlevo mrkvová pomazánka, vpravo hummus s dýňovou pastou, domácí tatarská omáčka (v malém hrnečku). A ještě trocha másla a syrové cibule, protože je ta zima a chcem bejt zdraví. 🙂 Foto: Sláma v botách

1. Mrkvová pomazánka (aneb favorit mojí dcery)
Vlevo mrkvová, vpravo humu s dýňovou pastou nahoře domácí tatarká omáčka. Foto: Sláma v botách

Původně to byla příloha k páteční bramborové večeři. Co zbylo,  putovalo v sobotu na jednohubky. Vlevo mrkvová, vpravo hummus s dýňovou pastou, nahoře domácí tatarká omáčka. Foto: Sláma v botách

Mrkev nastrouhejte najemno, osolte. Přidejte olej (já: olivový + lněný), trochu šťávy z citronu a jogurt. Dozdobte. Dá se přistrouhat i celer, ale nevím, co pak na to děti…

zdobení: vlašské ořechy, pažitka, kudrnka, dýňová pasta…

2. Hummus s dýňovou pastou

hummus: Vařenou nebo konzervovanou cizrnu smíchejte s olejem (já: olivový a sezamový), osolte a rozmixujte. Přidejte trochu utřeného česneku a šťávu z citronu. Správně má do hummusu přijít ještě tahini pasta (sezamová). Neměla jsem, takže přišla na řadu výpomoc z dostupných zdrojů. Výsledek se mi zalíbil.

dýnová pasta: Dýňová semínka nasypte na pánev nebo do kastrolu, osolte a na nejmenší plamen mírně restujte. Sem tam zamíchejte. Když se rozvoní, oheň vypněte – nesmíte semínka spálit. Pak je důkladně rozmixujte s olejem (já: dýňový, olivový, ostropestřcový).

zdobení: na hummus rozprostřete pastu, posypte bylinkami (pažitka, kopr, kudrnka), dýňovými semínky

3. Domácí tatarská omáčka

Dva žloutky z vajíček pokojové teploty (ne studené z lednice!) šlehejte metičkou se solí a po kapkách přilévejte olej (já: řepkový), později už můžete přilévat rychleji. Přidejte trochu hořčice a citronové šťávy. Výsledkem je domácí majolka. Do ní přimíchejte najemno nakrájenou cibuli a nakládanou okurku, ev. ještě trochu hořčice a rozřeďte mlékem či jogurtem do požadované konzistence. K bramborám na loupačku jak dělané.

4. Pomazánka s lněnými semínky, okurkou a žervé
Foto: Sláma v botách

Dole: pomazánka s lněnými semínky s žervé, zdobená dýňovou pastou a bylinkami a vedle zdobená bylinkami s okurkou. Vlevo: avokádová s krevetami. Nahoře: mrkvová s vlašáky a škvarková s nakládanou okurkou. Foto: Sláma v botách

Škvarková, lněná s žervé avokádová s krevetami a zase ta mrkvová. Foto: Sláma v botách

Tatáž skvadra na dvou talířích. Foto: Sláma v botách

 

Lněnosemínková pomazánka byl absolutní experiment, který ale mile překvapil. Lněná semínka na pár hodin namočte do trochy vody, aby nabobtnala a zeslizovatěla. Pak je rozmixujte, osolte a přimíchejte žervé a trochu jogurtu (umím si taky představit i variantu bez žervé s tučným řeckým jogurtem). Na závěr přidejte olej (já: olivový a lněný) a trochu salátové okurky nastrouhané najemno. V létě to bude favorit.

zdobení: salátovou okurkou, bylinkami. Udělala jsem i variantu zdobenou dýňovou pastou a bylinkami.

5. Avokádová s krevetami

Nečekám, že tyhle ingredience máte běžně v lednici – já s tím svým svátkem jaksi počítala…. – ani že tímhle budete děti běžně rozmazlovat na svačinu. Jestli ale chcete překvapit neobvyklými a luxusně vypadajícími jednohubkami, tak kombinace avokádo + krevety je prostě sázka na jistotu. Nádherně to nejen vypadá.

krevety: Předvařené party krevety krátce smažte na oleji (já: olivový) s utřeným česnekem, solí a zakapané citronem. Až se česnek rozvoní a lehce ztmavne, vypněte oheň a nechte vše vychladnout.

avokádo: Měkké avokádo rozřízněte a dužinu vydlabejte lžičkou do misky. Osolte a zakápněte citronem, přidejte trochu oleje (já: avokádový a olivový) a ždibec utřeného česneku, vše rozetřete dojemna lžičkou. Mažte na pečivo a ozdobte krevetami.

6. Škvarková (aneb přes co je machr moje mamka)

Od mamky jsem co do vaření podědila hlavně lásku k domácím pomazánkám. Klasiky jako rybičkovou, česnekovou nebo právě škvarkovou moje mamina prostě umí. Tahle pomazánka byla v její režii a já na ní budu vždycky ujíždět.

Studené škvarky rozmixujte. Přidejte najemno nakrájenou cibuli, uvařené vejce, nastouhané nahrubo, a nakládané okurky, najemno. Osolte, opepřete a dochuťte trochou hořčice a majonézy.

zdobení: plátek nakládané okurky

7. Avokádová s rajčátkem
Foto: Sláma v botách

Mrkvová, škvarková, rajčatovo-avokádová s vlašáky a hummus s dýňovou pastou. Foto: Sláma v botách

O něco míň nóbl, ale pořád dost parádní avokádová pomazánka, po které se rychle zapráší.

Základ je stejný jako u předchodí avokádové varianty- dužina z avokáda + sůl + citron + olej + česnek – utřít dohladka. Poté ještě opatrně přimíchejte najemno nakrájená cherry rajčátka bez semínek. Nemáte? I varianta se sušenými pokrájenými rajčaty bude famózně šmakózní.

zdobení: cherry rajčátka, vlašské ořechy…

****

Hosty jsem zvala na „jednoduché, lehké občerstvení“, což by ke kávičce mělo asi zahrnovat i nějakou tu sladkou tečku, že? Tak na ni došlo, jenom pro ten cukr jsem do komory opravdu neběžela. Nasmažila jsem totiž:

Banánové lívanečky
Foto: Sláma v botách

Vlevo banánové lívanečky, vpravo štrůdl od maminky. Foto: Sláma v botách

Banán rozmixujte s vajíčkem, trochou ovesných vloček a mléka (já: rýžové), malinko osolte. Na pánvi rozpusťte sádlo nebo kokosový olej (těžko říct, co chutná líp) a smažte lívanečky. Nemusí se mazat žádnou marmeládou nebo ničím dochucovat – banán se postará o přiměřeně sladkou chuť i lívancovou nadýchanost.

Móóc dobrý, jak říká moje malá.

Všem Veronikám všechno nejlepší k svátku přeje Veronika – Sláma v botách!

Foto: Sláma v botách

Foto: Sláma v botách

© Ať mi rostou!