KONEC ZELENINOVÝCH ODMÍTAČŮ. Jak do chlapů a dětí dostat zeleninu, aniž budou mít řeči nebo zvracet

12 komentářů

Zajímavé: hráškovou polévku miluje snad každý. Ale z cuketové polévky by se u vás doma všichni pozvraceli? Na tohle mám trik. Jmenuje se krémová polévka s bramborami. Když dodržíte postup, přítomnost nějaké té cukety, brokolice, řepy, květáku nebo kapusty se v polévce ztratí a vaši odmítači zeleniny ještě vylížou talíře. Zázrak? Ne, moje zkušenost.

Skoro se mi ani nechce věřit, že někdy byly časy, kdy se mi zvedal žaludek z rajčat nebo vařeného květáku. Ale moji rodiče by mohli vyprávět. Scény kolem zeleniny mi vydržely až hluboko do dospělosti. No ale jednoho dne, simsalabim, scénám byl konec. A od té doby jedla Veronika veškerou zeleninu šťastně až do smrti.

Tak přátelé, ne, takhle jednoduché to nebývá. Pokud máte doma kovaného zeleninového odmítače, tím, že mu budete do omrzení nabízet talíře s dušenou mrkví, jeho odpor nezlomíte. Což už jste koneckonců nejspíš zjistili. Já svůj odpor k zelenině překonávala roky a postupně. Ideální otužovací metodou jsou právě mixované polévky s bramborami. Vaši odmítači vůbec nepoznají, že do hrnce kromě brambor přišla i nepopulární brokolice s cuketou. Pravdu si samozřejmě musíte nechat pro sebe až do doby, kdy si na vašich polévkách rodina vytvoří závislost. A ta chvíle přijde, jako že se bývalá odmítačka zeleniny jmenuju.

Na závěr zdobím dýňovým olejem, čerstvými bylinkami a tamari sójovou omáčkou. Foto: Sláma v botách

Umělecké dílo na závěr ozdobte třeba dýňovým olejem, čerstvými bylinkami či tamari sójovou omáčkou. Foto: Sláma v botách

Fór je v tom, že většina zeleniny nechutná tak strašně, jak si představujeme – jenže vysvětlujte to naší hlavě, která už má nějaký názor a pozření tak odporné záležitosti, jako řepa nebo květák, nám už předem oškliví. Místo aby se člověku začaly sbíhat sliny na nádherně zeleňoučký špenátek, děje se pravý opak – ještě jste neochutnali a už se vám preventivně zvedá kufr. Jakmile se zakousnete, ten kufr se samozřejmě dozvedne.

Takže na to musíte jinak. Pokud máte doma odmítače, který už má zažité, že něco konkrétního nejí a basta, přesvědčovat ho: „nebuď hloupej a aspoň to zkus,“ nemá smysl. Jeho žaludek právě dostává pokyn, že se na něj chystá talíř páchnoucích chcíplých krys, a podle toho bude vypadat reakce. Odmítačův psychický blok se ještě posílí. I tohle píšu z vlastní zkušenosti. Jsem svým rodičům vážně vděčná, že mě do těch chcíplých krys (rozuměj, do banánů, mandarinek, třešní, meruněk, špenátu, květáku, cuket, okurek, paprik… a hlavně do RAJČAT!) proti mé vůli nenutili. Ovšem, co bejvali mohli zkusit – a já si ověřila u své tříleté dcery, že to fakt funguje – je nabízet mi zeleninu v takové formě, míře a hlavně úplně nenápadně, že by nějaké mentální obrazy chcíplých krys v mém mozku vůbec nevznikly. Moje dcera jí veškerou zeleninu, na kterou si vzpomenete. Jí vlastně asi úplně cokoliv, na co si můžete vzpomenout, a s gustem! Že by se něco takového hodilo i vám doma?

Tak znovu, začněte krémovými polévkami. Potřebuje dobrý mixér a brambory. Brambory proto, že v polévce chuť „nežádoucí“ zeleniny spolehlivě zamaskují. A rozmixovat to musíte, abyste zahladila stopy. No co, kuchaři přece mají nárok dělat kolem svých speciálních receptur tajnosti. 🙂

 

Téhle dala zelenou barvu rozmixovaná kapusta. Ale oficiálně to může být, co já vím, prostě trochu jiná hrášková, nebo ne? Foto: Sláma v botách

Téhle polévce dala zelenou barvu rozmixovaná kapusta. Ale oficiálně to může být, co já vím, třeba trochu jiná hrachovka, nebo ne? Ozdobeno opět tamari, dýňovým olejem a praženými semínky. Foto: Sláma v botách

Lahodné krémové polévky pro odmítače zeleniny

1. Chvála mixování. Vybranou zeleninu nakrájejte nebo nastrouhejte a dejte do horké vody vařit. Až vše změkne, zeleninu důkladně rozmixujete na hladký krém, aby nikdo nemohl zkoumat: „mami, co to v tý polívce plave? Není to náhodou…eeee?“ Ne. Hladké polévky, jako je už zažitá hráškovka, jsou hitem moderní gastronomie a spásou matek, které chtějí pro svou rodinu to nejlepší i přesto, že to rodina sabotuje. Proto mixujte, mixujte, mixujte. A pak mlžte.  Až se sabotéři budou ptát, co za polévku to lijete do talířů, proboha neříkejte „ale, takovou s květákem“, nebo dokonce „brokolicovou“,  ale buďte kreativní a vymýšlejte si, třeba „dneska máme krémovou polévku podle italského receptu“ nebo „krémová francouzská bramboračka, nech si chutnat“, „zahradní krémová polévka“ atd atd. Koho zajímá, že do té polévky přišel kromě brambor i květák nebo černá ředkev. Krysy by zaútočily, však víte.

2. Chce to brambory, hodně brambor. Neznám nikoho, kdo by brambory nejedl. Přitom mají fantastickou maskovací schopnost. Díky obsaženým škrobům dokážou dodat polévce hutnou konzistenci a sytou chuť. Ale hlavně, chuť ostatní zeleniny do velké míry přebijí. Pro ultra odmítače radím brambor víc a ostatní zeleniny méně, zkuste reakci, a když to projde, postupně poměr měňte ve prospěch ostatních druhů. Podobně jako brambory fungují i batáty a dýně, ale ty už mají specifičtější chuť a polévku oslazují. Brambory jsou jistota.

3. NEvařte toho kotel. Zeleninové polévky se mají jíst čerstvé, hned jak se dovaří, to pak i nejlíp chutnají. Jíst tři dny ohřívanou polévku bych nedala ani já, natož váš odmítač. Jak uvidíte dál, uvařit si kastrolek čerstvé polévky k snídani není žádná věda a rozhodně není nutné kvůli tomu vstávat o půl hodiny dřív ani pak likvidovat povstání kastrolů. Uvařte jen tolik, kolik hned sníte, a příště zase čerstvou várku.

Potřebné množství na polévku, kterou s dcerou ráno hned sníme. Foto: Sláma v botách

Potřebné množství na polévku, kterou s rodinkou ráno hned sníme. Půlka cukety, pažitka, kapusta (z tohoto množství jsem dala jenom půlku), zelené fazolky, kus brokolice a červené řepy (použila jsem jen třetinu z toho, co vidíte na fotce) a česnek. A přidala jsem navrch velký brambor. Foto: Sláma v botách

4. Krájejte různě velké kousky. Logicky čím menší kousky, tím dřív změknou a tím dřív hotovo. Ale vodnatá cuketa změkne dřív než tvrdá mrkev a vy potřebujete, aby byly uvařené ve stejnou chvíli. Proto na to myslete při krájení – mrkev nakrájejte na drobno, zatímco cuketu klidně i na velké kostky. Co ještě se hodí vědět? Batáty jsou dřív než brambory. Brambory dřív než mrkev. Kapusta trvá dýl než špenát, cibule déle než pórek atd atd. Dýně bez slupky je hned, ale se slupkou trvá asi jako brambor. Podobný čas si vezmou i fazolky. Vypadá to složitě? Fakt ne, tohle dostanete rychle do oka.

Cuketa na kostky, cibulka najemno, kousky fazolek a hrášek. Mňam, tahle polívka bude fakt dobrá. Foto: Sláma v botách

Cuketa na kostky, cibulka najemno, kousky fazolek a hrášek. Mňam, tahle polívka bude fakt dobrá. Foto: Sláma v botách

5. Nepřekombinujte to. Nejlepší je vařit ze sezónní zeleniny, co zrovna dům dal, a zbytečně nad složením polévky nepřemýšlet. Ale už jsem zjistila, že naházet do kastrolu úplně všechnu zeleninu, co doma mám, nemusí dát úplně dobrý výsledek. Některé druhy zeleniny spolu prostě ladí víc a jiné míň.

  • Pastinák, batáty, mrkev a dýně polévku oslazují, takže používat je dohromady ve větší míře není dobré. Bacha hlavně na ten pastinák! Musela byste pak zachraňovat situaci solí (blbý pro děti) nebo sladkou chuť přebíjet tamari či shoyu sojovou omáčkou.
  • Výraznou chuť i barvu dodá polévce špenát, pokud to není žádoucí, přidejte jen pár lístků těsně před dovařením polévky.
  • Totéž platí o řepě, pár kostiček pro začátek stačí!
  • Růžičková kapusta dává nahořklou chuť a taky všechno přebíjí. Do polévky pro tři lidi nepřidávám víc než tři růžičky.
  • V letních polévkách nešetřte cuketou, naopak kořenovou zeleninu si schovávejte spíš na podzimní a zimní vaření, kdy už nic moc jiného v lednici není.
  • Když vaření začnete tím, že osmažíte na oleji nebo přepuštěném másle cibulku, polévka bude o třídu chutnější. S tímhle krokem se ale většinou zdržuju jen o víkendu.
Zdobení čerstvými bylinkami a květy lichořeřišnice mám ráda, ale netvrdím že i zbytek mé rodiny. :) Foto: Sláma v botách

Zdobení čerstvými bylinkami a květy lichořeřišnice mám ráda, ale netvrdím, že  to miluje i zbytek mé rodiny. 🙂 Foto: Sláma v botách

6. Jakou chcete výslednou barvu? Přidáním červené řepy získáte polévku hnědou až svítivě rudou podle množství použité řepy. Špenát, brokolice a kapusta zase hází zelený výsledek. Po dýni bývá polévka oranžová, batáty a mrkev to pro změnu ladí do hvědočervena. Nejspíš budete čelit otázce, po čem má ta polévka tak svítivě červenou barvu. Připravte si odpověď, která strávníky nevyděsí – třeba, že je v ní paprikové koření? Že je červená, protože je v ní kečup? Rajčatový protlak? … Hnědou polévku můžete udat coby zeleninovou gulášovku. A zelenou barvu dodal polévce hrášek, no jasně, je to italská hráškovka. 🙂 Nenazývala bych to přímo lhaním. Prostě si jen trošku přibarvujete fakta.

 

Extrémní zelená barva vznikla přidáním hlávkového salátu. Ano, dokonce i tohle lze, salát se ale přidává až po dovaření. Nedoporučuju zeleninovým začátečníkům. Foto: Sláma v botách

Extrémní zelená barva vznikla přidáním hlávkového salátu. Ano, dokonce i tohle lze, salát se ale přidává až po dovaření. Nedoporučuju zeleninovým začátečníkům. Foto: Sláma v botách

7. Příklady kombinací

půlka cibule + 1 stroužek česneku + 1 velký brambor + půlka mrkve + osminka kapusty + třetina střední cukety + čerstvé bylinky dle chuti (oregano, pažitka, lichořeřišnice…)

Z tohohle množství zbyde polévka i k obědu. Cibule, cuketa, batáty, řepa, brambory, bílá ředkev. Foto: Sláma v botách

Z tohohle množství zbyde polévka i k obědu. Cibule, cuketa, kapusta, řepa, batáty, brambory, bílá ředkev. Foto: Sláma v botách

cibule + česnek +bílá ředkev + brambory + batáty + fazolky

Květák, brokolice, kapusta, cuketa, řepa, česnek, lichořetišnice, fazolky. Foto: Sláma v botách

Květák, brokolice, kapusta, cuketa, řepa, česnek, lichořeřišnice, fazolky. A samozřejmě ještě brambory, nesmíme zapomenout. Foto: Sláma v botách

8. Proč polévku k snídani? Co tělo potřebuje po ránu? Hlavně tekutiny a sůl, protože obojí v noci vypotilo. Zelenina neškodí v žádné denní době, ale právě po ránu je obzvlášť vítaná (tělo se ještě čistí) a trocha dobře stravitelné energie z brambor se před sprintováním na autobus taky může hodit. Prostě polívky na Hrad!

Teď vážně: Na snídaňové polévky jsme najeli před dvěma lety, když jsme začali omezovat lepek, tj. pečivo.  Kdo bezlepkový režim zkouší, narazí na klasický problém: co si mám dát k snídani? Instantní pohankové kaše a rýžové chlebíčky se rychle přejí a kdoví, jestli kus žitného kváskového chleba nakonec není zdravější. Všechny ty snídaňové cereálie, kupované kašičky a polystyrény vznikají pomocí extrudace. Což je průmyslový proces, o kterém si lze na wikipedii přečíst toto:

Extruze probíhá tak, že za pomocí teploty a tlaku je původní materiál (např. plastový granulát) roztaven, za pomocí šneku a matrice je vytlačen (extrudován) do výsledného tvaru a v chladící vaně je ochlazen, poté osušen a nařezán na požadovanou délku. V současnosti se extrudují: potraviny, např. kukuřičné lupínky, křehký chleba, psí granule, křupky, plasty (např. polystyren, plexisklo), guma EPDM, kovy, keramika a různé jiné materiály.

Takže ve chvíli, kdy už jsme nechtěli dál jíst něco, co se připravovalo stejně jako plexisklo a guma, mi přišly ranní polévky jako geniální řešení. Udělat porci pro nás tři zabere o deset minut víc času, než stojí namazat rohlíky s máslem, hodnota takové snídaně je ale nesrovnatelná.

9. Jak ale polévku ráno elegantně a rychle zvládnout?

Třeba takto: Vstaňte a jděte ještě v pyžamu postavit na kamna kastrolek s vodou. Než se stihne ohřát, naloupejte a nakrájejte trochu zeleniny. To je těch deset minut navíc proti mazání rohlíků s paštikou. Pak už se vše dělá samo. Zeleninu do vody naházejte, přidejte sůl a jděte se oblékat, česat, líčit, budit dítě, manžela… Za chvíli, až zas půjdete kolem kuchyně (za pět minut? za patnáct? fakt to moc neřešte), oheň vypněte a vezměte tyčový mixér, se kterým zeleninu rozmixujete. Ochutnejte, přidejte případně ještě sůl, pravou sojóvou omáčku  nebo trošku másla, čerstvé bylinky a už to sázejte na stůl. Kastrol i mixér hned opláchněte teplou vodou (netřeba složitě mýt), ať večer nemusíte drhnout zaschlé nádobí a nadávat. Než polévka zchladne na ideální teplotu, budete už perfektně oblečená a připravená vyrazit za povinnostmi. Zbývá poslední detail: v klidu se dobře a zdravě nasnídat.

Rozhodla jsem se dělat PR ranním polévkám. Foto: Sláma v botách

Rozhodla jsem se dělat PR ranním polévkám. Jedeme v nich už přes dva roky. Foto: Sláma v botách

Nechte si chutnat a pište mi, jak jste s polévkami úspěšní. Zdravé snídaně přeju!

Ať mi rostou!©

 

DÝŇOVÁ KAŠE na slano z hokkaido dýně. Perfektní podzimní příloha!

1 komentář

Když jsem včera vařila naší dvouleté dceři k večeři dýňovou kašičku a manžel se přimotal ke sporáku, v jednu chvíli namočil do kastrolu zvědavě lžíci, olízl a pak mi řekl, ať to zítra uvařím pro nás všechny. Nevím, možná mám jenom štěstí, že tak rád experimentuje. Ale tentokrát bych se vsadila, že tenhle recept bude chutnat i jiným chlapům, možná i těm případům, kteří dokola bazírují na české klasice a celozrnné rohlíky jsou maximum, co jsou ochotní riskovat.

 

Dýňová kaše na slano je skvělý způsob, jak zpracovat bohatou oranžovou úrodu. Pokud nemáte vlastní dýně, ale přemýšlíte, co by se dalo uvařit z těch hokkaido dýní, které právě zaplavily obchody a farmářské trhy (o víkendu jsem viděla u nás v L. prodávat farmáře hok. dýně kus za 20 korun), tohle je podle mě nejlepší způsob.

Dýně se do košíku  nevešla. Bude z ní kotel kaše. Foto: Sláma v botách

Víkendová sklizeň. Dýně se do košíku nevešla. Bude z ní kotel kaše. Foto: Sláma v botách

Spousta lidí zná dýně jenom jako kompot. Taky si ho pamatuju z dětství. Ale nikdy mi nechutnal. I když jsem milovala sladké, tenhle hubolep už byl moc. Slané recepty z dýně mi přirostly k srdci víc. Ať už různé dýňové eintopfy nebo dýně pečená na plechu (o tom napíšu jindy). Anebo kaše, náš aktuální rodinný favorit!

****

Dýně je zelenina, která obsahuje spoustu přírodního cukru, proto ta lehce nasládlá chuť. Pro účely kaše to je ideální kombinace, brambory jsou přece taky plné škrobu (neboli složitého cukru).

Dýňovou kaši si můžete dát jako přílohu úplně stejně jako bramborovou kaši. Oproti ní má výraznější chuť – krémovou, jemně oříškovou. S máslem a mlékem je dýně hotový ráj. A podle mé nutriční specialistky je to i ideální večeře. To už by jako lákadlo k vyzkoušení mělo stačit, ne?

 

Dýňová kaše na slano z hokkaido dýně

Potřebujete:

1 středně velkou hokkaido dýni, případně máslovou, případně kus klasické velké dýně

sklenku mléka

3 vrchovaté lžíce másla (nebo klidně víc!)

sůl

Na ozdobu: pražená dýňová semínka, dýňový olej (rakouský ze Štýrska jsem viděla třeba v Bille, v Praze to jistí prodejna s oleji Von Fass), sekaná petrželka kudrnka…

 

Postup:

1. Loupání
Závěrečné kolečko jsem nechala raději krájet svého vyškoleného asistenta. Foto: Sláma v botách

Závěrečné kolečko jsem nechala raději krájet svého vyškoleného asistenta. Foto: Sláma v botách

Tento recept je snadný jako facka, přičemž to nejtěžší na něm si odbydete hned v úvodu. Totiž dýni nakrájet a oloupat. Ted, když jsou dýně v sezoně, nemají tak tuhou slupku a tudíž se někdy loupat nemusejí. Vyzkoušené to mám ale jen u hokkaido dýně, která by měla mít slupku nejjemnější. U ostatních typů si to raději nejdřív někdy vyzkoušejte nanečisto. Neoloupaná dýně znamená velkou úsporu času, ale je třeba ji pak déle vařit, aby se slupky dobře rozmixovaly a v kaši nevadily. Jestli nechcete nic riskovat, raději loupejte.

Při loupání dýně se mi nejlépe osvědčilo nejprve uříznout špičku, aby dýně lépe stála a při krájení se nekývala. Potom ji krájím na cca 1,5 cm široké plátky. Teprve ty pak jeden po druhém loupu škrabkou na brambory. I tak to jde někdy ztuha. Jestli vymyslíte lepší systém, sem s ním, v každém případě nikdy nezkoušejte loupat dýni vcelku. To je na uříznutí prstů!

Oloupané a vydlabané podkovičky dýně. A ted už to půjde ráz na ráz. Foto: Sláma v botách

Oloupané a vydlabané podkovičky dýně. A ted už to půjde ráz na ráz. Foto: Sláma v botách

 

2. Krájení

Oloupanou či neoloupanou dýni nakrájejte na kostky. Měkký vláknitý střed se semínky samozřejmě okrájejte. Velikost kostek je na vás – čím větší, o to déle se budou vařit.

3. Vaření

Dýně se vaří podobně dlouho jako brambory, pokud zvolíte menší velikost kostiček a navíc oloupaných, budete mít uvařeno raz dva. Dýni vařte nejlépe v páře, anebo v kastrolu s menším množstvím vody. Nezapomeňte ji osolit! Mezitím si dejte do jiného kastrolu hřát mléko. Nemusí se vařit, stačí, když bude teplé.

4. Mixování
Kaše je hotová, vedle si ještě smažíme obalohu. Foto: Sláma v botách

Kaše je hotová, vedle si ještě smažíme oblohu. Foto: Sláma v botách

Uvařená dýně se při napíchnutí na vidličku rozpadá (opět stejně jako brambory). Jakmile máte hotovo, vodu slijte bokem do misky (dá se použít coby zeleninový vývar na podlévání při jiném vaření) a kostky dýně rozmixujte ponorným mixerem. Oloupaná, hodně uvařená dýně půjde zpracovat i šťouchadlem na brambory. Přimíchejte máslo (hodně másla – dýně je dietní, takže žádné strachy o figuru) a během mixování pomalu přilévejte teplé mléko nebo smetanu, až docílíte konzistence, která vám vyhovuje. Někdo má rád kaši, která nejde odlepit od lžíce, někdo tekutější.

5. Dochucení

Pokud vám kaše připadá ještě moc nasládlá, dosolte ji. Na talíři ji pak ozdobte ideálně dýňovými semínky a troškou dýňového oleje. A pro barvu třeba i nasekanou petrželkou.

 

6. A co s těmi vydlabanými semínky?

Jasně, taky se dají využít, obzvlášť pokud se občas nedokážete ubránit večernímu mlsání u televize. Vydlabaná semínka očistěte, otřete a dejte na talíři sušit třeba na topení. Až přestanou být na povrchu kluzká a proschnou, můžete se večer bavit tím, že je budete u telky jedno po druhém vylupovat a mlsat. A protože to jde pomalu, o žádný večerní hřích se nejedná. I když jsou to olejnatá (sytá) semínka, vy si tenhle noční mls tvrdě odpracujete!

 

Dobrou chuť a dýním růst!

 PS. 

Slaná dýňová kaše z dýně hokkaido, s praženými dýňovými semínky, dýňovým olejem, cibulkou smaženou na špeku a čerstvou zeleninou jako oblohou. Foto: Sláma v botách

Slaná dýňová kaše z dýně hokkaido, s praženými dýňovými semínky, dýňovým olejem, cibulkou smaženou na špeku a čerstvou zeleninou jako oblohou. Foto: Sláma v botách

My jsme si kaši přelili ještě osmaženou cibulkou na špeku s kolečky smažené mrkve. K tomu pražená dýňová semínka, dýňový olej, trocha syrové cibulky, petrželky a na kousky natrhané slepičí maso z vývaru, který jsem ten den dělala. Tož dobré to bylo.

Ať mi (i vám) rostou! ©