Pesto podle ročních období

Napište komentář
Pesto z medvědího česneku. Foto: Sláma v botách

Zima už letos nebude, je to jasný. I moje tělo ji vzdává. Začíná totiž dostávat chuť na lehčí a zelenější jídla. Prostě je čas na pesto!

O víkendu to najednou přišlo. Neodkladná chuť vyndat z mrazáku předposlední skleničku loňského pesta z medvědího česneku a sníst ho jenom tak s těstovinami (a trochou cibulky osmažené na špeku:-)). Celou zimu jsem si na takové lehké jídlo ani nevzpomněla, zato jsem do sebe zimomřivě tlačila vývary, guláše a hovězí na houbách. 🙂 A teď si najednou otevírám i tu poslední medvědočesnekovopestovou skleničku. Ale to je v pořádku. Nová sezona výroby čerstvých už pest klepe na hlínu! 

Jaká pesta dělám v které roční době?

Řídím se tím, co zrovna na zahradě nebo v přírodě roste. Základ všech pest je až na výjimky stejný (viz dále) a skladování také.

  • Čerstvé pesto vydrží v lednici cca měsíc. Někdo říká že i déle, nemám to vyzkoušené. Na vrchu skleničky musí být vrstvička oleje, která chrání obsah pod ní před zkázou. Tip: Lepší je dělat pesta do malých skleniček, které spotřebujete naráz. Ve velké zavařovačce, ze které opakovaně odebíráte menší množství, se vám pesto může zkazit.
  • Máte-li pesta hodně, klidně ho v malých skleničkách zmrazte. Co vyndáte, spotřebujte okamžitě a naráz. Mám vyzkoušené, že zmrazené pesto v pohodě vydrží do další sezony a chutná jako čerstvé. Ani barva netrpí.
  • Ne, zatím jsem pesto nezkoušela sterilovat. Máte-li s tím zkušenost, prosím napište mi ji do komentáře.
  • Jako základ používám především loupaná konopná nebo dýňová semínka. Nejčastěji u pesta z polníčku, medvědího česneku, bršlice, kopřiv, lichořeřišnice… . V rajčatovém pestu jsou výborná slunečnicová semínka. Zcela se vyhýbám lněným semínkům – pestům dávají gelovitou konzistenci a nahořklou chuť. Občas dělám pesto z pražených loupaných mandlí, naopak z piniových oříšků či kešu jenom výjimečně kvůli jejich ceně a exotičnosti. Radši se držím „selštějších“ zdrojů.
  • Skoro vždy přidávám trochu najemno utřeného česneku, poměrně dost soli, opravdu dost panenského oleje (olivový, řepkový, slunečnicový) a k dochucení může být i troška nějakého výrazného, exotičtějšího oleje (dýňový, lněný – se všemi ale bacha, jenom trošku!). Vůbec nedávám sýr, ten si do pesta mícháme až na talíři – teprve až když jdeme jíst. Mrazit pesto se sýrem mi připadá nesmysl.

Základní recept:

mísa něčeho zeleného (polníček, kopřivy…), 1 hrnek semínek, 1/2 hrnku olivového oleje, 2 stroužky česneku, cca 1 – 2 lžíce himalájské soli (dosolujte postupně, slané chuti se ale v pestu nemusíte bát), volitelně čerstvé bylinky ze zahrádky: petrželka, řeřicha, oregano, pažitka, klíčky ředkviček (více o klíčení v minulém článku Průvodce klíčením v hlíně i na talíři)

Zima rovná se polníček
Foto: Sláma v botách
Polníček je vděčným lokálním zimním salátem. Víc o jeho pěstování se dozvíte v mé knížce. Foto: Sláma v botách

V zimě má sezonu polníček. Většinou na tenhle polní salátek v chladných měsících moc chuť nemám, jen s ním tu a tam dozdobím jídlo. Ale právě teď, v předjaří, přichází jeho chvíle v pestu.

Článek, který vyšel před pár lety v časopise Kondice. Pořád je aktuální. Víc o polníčku se dočtete také v mé knížce. Foto: Reprint z časopisu Kondice, duben 2016.
Březen – to je medvědí česnek!

V březnu přichází čas medvědího česneku. Má krátkou sezonu, ale to nevadí, aspoň si tu práci odbydete najednou.

  • Z většiny úrody dělám pesto. Další část úrody nasekám najemno a dávám zamrazit do menších sáčků. A do třetice také dávám pár listů sušit a poté rozdrobené skladuju ve skleničkách. O část chuti i vůně takhle sice přijde, ale je to možnost pro ty, kdo nemají velký mrazák.

Tipy, jak pěstovat medvědí česnek na zahradě, najdete v mojí knížce nebo ve starším článku Jak pěstovat medvědí česnek ze sazenic (moje zkušenost).

Kde jsou ty časy, kdy se mnou Venda takhle vařil. 🙂 Foto: Sláma v botách
Pestová polívka s rozmočeným chlebem. Jooo, Venda byl svého času vzornej strávník. (Jemu jsem to pesto samozřejmě solila mnohem míň). Foto: Sláma v botách
Zásoby medvědího pesta putují do mrazáku. Foto: Sláma v botách
Duben a květen, bršlici dlabem

Duben a květen je časem pesta z kopřiv a mladé bršlice kozí nohy.  Nejlepší je smíchat to všechno dohromady. A přihodit můžete i pár sedmikrásek nebo lístků pampelišek (ale těch fakt jen pár, ať pesto nemáte hořké)! Vždy použijte mladé rostlinky nasbírané v čistém prostředí. Přesný recept máte v mém starším článku Očistné jarní pesto z kopřiv, bršlice kozí nohy a semínek.

Takhle vypadá mladá bršlice. Vidíte to kopýtko? Foto: Sláma v botách

TIP: Nebojte se přidat do pesta i mladou lebedu. Víc o jejím kulinárním využití píšu v Sláma v botách 2: Nejdůležitější v životě je láska. A hlína za nehty!

Léto má červenou. A zelenou 🙂

Od července do září jedu v rajčatovém pestu s naklíčenou slunečnicí. A hned, jakmile se mi rozroste bazalka (obzvlášť miluju tu citronovou), dělám pesto z ní. Recepty na obě tyhle mňamky jsem sdílela už dřív, takže zde pouze připomínám.

Foto: Sláma v botách
TADY SI ROZKLIKNĚTE RECEPT. Foto: Sláma v botách
Foto: Sláma v botách
Citronová bazalka má méně sytou barvu, ale o to zajímavější vůni. Do pesta můžete přidat i čerstvou lichořeřišnici, pažitku, italské bylinky… Foto: Sláma v botách
Foto: Sláma v botách
Hotové pesto chutná skvěle třeba ke grilované cuketě. Foto: Sláma v botách
Foto: Sláma v botách
A recept na rajčatové pesto JE ZDE. Foto: Sláma v botách

Na rajčatové pesto jsou dobrá sušená, ale jdou i pečená rajčátka. Úplně super jsou rybízáky pečené v troubě. Jo, a ta slunečnice nemusí být nutně klíčená. Může být prostě jenom opražená. Klíčení je ale přidaná hodnota.

Recept máte ve starším článku Pesto z pražené klíčené slunečnice a sušených rajčat.

Září, říjen, listopad

Petrželka, lichořeřišnice nebo celerová nať, to jsou tři z podzimních možností, z čeho si teď dělat pesto. Do pesta z lichořeřišnice přidejte nejen listy, ale i květy a poupata. Dostanete zdravotní bombu a obrovského spojence proti zimnímu marodění – lichořeřišnice je přece silné přírodní antibiotikum.

Pesta vyrábím i z natě od petržele a celeru, protože je mi líto všechno to voňavé zelené dávat jen do kompostu. Nať hojně suším, nasekanou mrazím, ale i pesto se z ní dá udělat. Jen bacha na celerové lístky, jsou dost výrazné, takže základ udělejte z petrželky a celeru přidejte míň. Každopádně to bude omamný ohňostroj. 🙂

Když se lichořeřišnice rozroste, je pesto jediná možnost, jak ji všechnu zpracovat. A nezapomeňte si vyrobit i tinkturu. Recept opět v mé knížce. Foto: Sláma v botách
Leden, únor – a začíná to odznovu!

A jsme zase na začátku, u nové sezony polníčku, který právě zvesela roste. Snad jste své loňské zásoby pesta už dojedli. 🙂

Tak hodně kulinárního nadšení a zelené jaro v kuchyni přeje Verča, Sláma v botách

A ať vám rostou! ©

PS. MOJI KNÍŽKU KOUPÍTE ZDE.

A ráda se s vámi potkám na svých nejbližších akcích

Beseda se Slámou v botách – Louny, so 29. 2. od 16. hod., Městská knihovna, kongresový sál

Zeměchy – stř. 4. března, od 16.30., hasičská zbrojnice

Chomutov – 12. března od 17. hod., Městská knihovna

Peruc – 3. dubna, od 18. hod, Obecní knihovna

Praha – 16. dubna, 8 – 17. hod., konference Zpátky k jídlu! , České zemědělské muzeum

Lenešice – 22. dubna od 16. hod, Obecní knihovna

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *